Komentář k rozhovoru s doktorem Zlatkem Marinovem v MF Dnes.

Denní tisk běžně nečtu, ale tentokrát jsem si noviny díky titulku na úvodní straně koupila. Stálo tam: „Z obézních kluků nevyrostou muži“. Víceméně stejný článek vyšel ve stejný den i na idnes.cz.
Kromě toho, že už název článku vnímám jako bulvární, vyjádřím se ke dvěma zavádějícím informacím, na které jsem narazila.

1) V jednom odstavci se píše o 140 kg jako o zlomové hmotnosti, kdy člověk přestává být sebeobsluhovatelný. Věřím, že tento výrok spoustu lidí urazil, protože naprostá většina z nich se o sebe i při této hmotnosti dokáže velmi dobře postarat. Jenom tak zhoršuje stigma, se kterým lidé s obezitou musí žít. Napsat, že jediným řešením je v této fázi pouze chirurgické řešení, to už je úplně za hranicí. Doufám, že v tomto duchu nevede doktor Marinov svou obezitologickou praxi a pacienty se 140 kg neposílá všechny na chirurgii. Pokud ano, doporučuji těmto pacientům, aby nejprve zkusili kontaktovat nejbližší výživovou poradnu, kterou vede poradce s příslušným vzděláním a zkusili nejprve režimová opatření. Shodit na zdravotně únosnou mez totiž většinou lze při této i vyšší váze.

2) Dále v článku narazíte na odstavec, který se týká kojení a můžeme si tam přečíst o kojení „nadměrném“ a jeho rizicích pro vznik obezity. Jeho argumentem pro toto tvrzení je, že každá matka je schopna nakojit i trojčata a tímto pak krmí dítě jedno. Jak to tedy je? Matce se tvoří v mléčné žláze tolik mléka, kolik ho její dítě nebo děti potřebují. Tedy kojí-li jedno dítě, má dostatek mléka pro jedno, kojí-li dvě děti, produkuje mléko pro dvě. A to za předpokladu, že své děti kojí dle jejich potřeb, tedy na požádání, nebo jak doktor píše v článku, „když zabrečí“.  Pokud se bude matka snažit kojit podle nějakého harmonogramu, je velmi pravděpodobné, že bude produkovat mléka méně a méně a brzy bude potřeba dokrm mlékem umělým. A zde už lze opravdu mluvit o zvýšeném riziku obezity. Dokrm umělým mlékem totiž rizikovým faktorem pro vznik obezity opravdu je.

 Kojení, a to ani kojení časté, tedy dle potřeb dítěte, není příčinou obezity, ale naopak prevencí před jejím vznikem.

Zlatko Marinov tyto dezinformace nešíří do médií poprvé.

Před několika lety vyšel podobný článek na zijzdrave.cz a v komentářích pod ním na to věcně reagovaly odbornice z 3. Lékařské fakulty UK a ze Státního zdravotního ústavu.

Článek najdete pod tímto odkazem: http://www.zijzdrave.cz/kila-navic/blog-detskeho-obezitologa/i-v-kojeneckem-veku-mohou-mit-deti-nadvahu/
Reakci, která uvádí informace na pravou míru si můžete přečíst zde:
V letech 2008 – 2011 proběhla studie růstu českých dlouhodobě kojených dětí, do které se zapojilo 43 pediatrů z celé České republiky. Z 1765 dětí zahrnutých do výzkumu jich bylo 889 výlučně kojeno 6 a více měsíců a z nich 788 absolvovalo v šesti měsících pravidelnou preventivní prohlídku. Nadváha byla při této kontrole zjištěna pouze u 24 dětí výlučně kojených 6 a více měsíců (tj. u 3 % ) a obezita pouze u 8 dětí (tj. u 1 %). Jak počet dlouhodobě výlučně kojených dětí s nadváhou, tak počet dlouhodobě kojených s hmotností v pásmu obezity je hluboko pod očekávaným podílem daným růstovou normou (7% nadváhy, 3% obezity). Navíc počty nadváhových, resp. obézních kojenců s věkem dále klesaly, takže z dětí, které byly plně kojeny min. 6 měsíců, jenom 3 (0,4 %) zůstaly obézní i při poslední kontrole v 18 měsících a jen 8 (1 %) zůstalo v tomto věku v pásmu nadváhy. Tyto výsledky rozsáhlé studie růstu českých dlouhodobě kojených dětí potvrzují předchozí závěry Světové zdravotnické organizace a dalších odborných institucí i světových autorů, že kojení kromě toho, že přináší mnoho zdravotních výhod pro dítě i matku, působí jako jeden z primárních preventivních faktorů vzniku obezity.
Mgr. Markéta Paulová, PhD, Státní zdravotní ústav, RNDr. Jitka Riedlová, Univerzita Karlova 3. lékařská fakulta, Ing. Jana Vignerová, CSc.

Motivací pro napsání tohoto článku pro mě byly zkušenosti, které jsem jako laktační poradkyně získala. Maminky si často nevěří a i když jim instinkt napovídá kojit dítě na požádání, poslechnou rady svých matek a okolí, které více věří umělé výživě. Dříve se totiž o výhodách mateřského mléka dost pochybovalo. Nynější babičky proto často své dcery v kojení nejen že nepodpoří, ale naopak je znejistí. Jsou to jistě dobře míněné rady, ale jsou založené na neznalosti. A v podobných článcích na internetu a v tisku si právě babičky a další okolí maminek najdou vodu na svůj mlýn a zapříčiní tak zbytečné problémy miminku i jeho matce.

Pokud tedy máte ve svém okruhu blízké, kterým by se tyto informace mohly hodit, prosím šiřte je dál, ať doktor Marinov a bulvární tisk ovlivní co nejméně matek a jejich okolí a většina dětí tak dostane tu nejlepší možnou výživu, tedy mateřské mléko. Děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.