PPP – typické příznaky a role nutričního poradenství
Nutriční poradenství je důležitou součástí komplexní léčby poruch příjmu potravy. Potřebná je dlouhodobá a intenzivní pomoc pro klienty s poruchami příjmu potravy, ale i pro klienty s narušeným vztahem k jídlu či vlastnímu tělu. Riziková je i opakovaná historie diet, příliš restriktivní stravování nebo silné výčitky po jídle.
Jak může pomoci nutriční poradenství a specializovaná centra
Pokud máte podezření, že váš blízký trpí poruchou příjmu potravy, neváhejte se spojit s centrem Anabell či slovenskou platformou Chuť žiť. Klienti trpící PPP často navštěvují jedno z těchto center a zároveň využívají služby nutričního terapeuta v místě bydliště.
V případě ukončené hospitalizace kvůli poruše příjmu potravy bývá dohled nutričního terapeuta často podmínkou ambulantní péče – stejně jako pravidelná péče psychiatra, psychologa a v neposlední řadě obvodního lékaře. Terapie poruchy příjmu potravy si vždy vyžaduje multidisciplinární přístup.
Na obou uvedených odkazech lze najít mnoho výborných materiálů, webinářů a praktických informací, které mohou pomoci i v samotných začátcích léčby – jak klientům, tak jejich rodinám.
Typické znaky jednotlivých poruch příjmu potravy
Níže najdete přehled typických příznaků tří nejčastějších poruch příjmu potravy: mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovitého přejídání. Text slouží jako orientační vodítko – nenahrazuje odbornou diagnózu.
Mentální anorexie (MA): typické příznaky a projevy
Typické pro mentální anorexii je výrazné omezování energetického příjmu, které vede k významnému úbytku tělesné hmotnosti – s ohledem na věk, pohlaví, fyzické zdraví a celkovou zdravotní anamnézu. V raných fázích onemocnění ale nemusí být podvýživa ještě přítomná, proto je důležité sledovat i jiné příznaky pro včasný záchyt onemocnění.
Onemocnění se vyznačuje strachem z přibývání na váze a z obezity, stejně jako silnou snahou o snížení a udržení nízké tělesné hmotnosti – a to i přesto, že osoba již má výrazně nízkou hmotnost.
Dalším znakem je zkreslené vnímání sebe sama – jak člověk vypadá a kolik váží. Osoba trpící mentální anorexií často hodnotí svou vlastní hodnotu podle schopnosti kontrolovat svůj jídelníček a hmotnost.
Silně přítomný je pocit méněcennosti, nedostatečnosti a dokonce odporu k vlastní osobě. Přetrvává neschopnost uvědomit si závažnost svého zdravotního stavu a rizika spojená s nízkou hmotností.
Mentální bulimie: epizody přejídání a kompenzační chování
U mentální bulimie dochází k opakovaným epizodám záchvatovitého přejídání. Záchvat přejídání se vyznačuje tím, že během krátké doby (do 2 hodin) je snědeno velké množství jídla, které by většina lidí za daných okolností nezkonzumovala. Během epizody je přítomný pocit ztráty kontroly nad jídlem (pocit, že nedokážu ovlivnit, kolik a co sním).
V rámci snahy zabránit nárůstu hmotnosti se objevují opakované nezdravé kompenzační vzorce chování. Tyto kompenzační mechanismy mohou mít buď restriktivní, nebo purgativní charakter – typicky:
- nadměrné cvičení,
- hladovění,
- zvracení,
- užívání laxativ a diuretik.
Záchvaty přejídání i kompenzační mechanismy se obvykle opakují minimálně jednou týdně po dobu tří měsíců.
Mentální bulimie stojí jako samostatná diagnóza – nejde o „purgativní fázi“ mentální anorexie. Hmotnost zde není rozhodujícím ukazatelem: většina lidí s touto diagnózou má hmotnost ve zdravém rozmezí, případně je přítomná nadváha.
Záchvatovité přejídání: spojení jídla a emocí
Při záchvatovitém přejídání jsou přítomny opakované epizody záchvatovitého jedení. Záchvat se vyznačuje tím, že během krátké doby (do 2 hodin) je snědeno velké množství jídla, které by většina lidí za daných okolností v tomto čase nesnědla. Zároveň je přítomná ztráta kontroly nad jídlem (pocit, že nelze ovlivnit, kolik a co se sní).
Epizody záchvatovitého přejídání se shodují s třemi nebo více následujícími body:
- jídlo se konzumuje rychleji, než je obvyklé,
- člověk jí, dokud se necítí nepříjemně a nezvladatelně plný,
- osoba sní velké množství jídla i přes pocit nasycení (nebo bez pocitu hladu),
- záchvat probíhá o samotě, především kvůli pocitu studu z množství snědeného jídla,
- po záchvatu přicházejí pocity odporu a znechucení vůči sobě samému, silné výčitky a deprese.
Záchvat přejídání je často vyvolaný výrazným psychickým neklidem a negativními emocemi. K takovýmto epizodám dochází minimálně jednou týdně v průběhu tří měsíců.
Na rozdíl od mentální bulimie nejsou tyto epizody spojené s kompenzačním chováním (zvracení, hladovění, nadměrné cvičení apod.) a nevyskytují se výlučně během trvání onemocnění mentální anorexie či mentální bulimie.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud se v popisech výše poznáváte vy nebo váš blízký, je vhodné neodkládat kontakt s odborníkem. Prvním krokem může být:
- praktický lékař nebo pediatr,
- psycholog či psychoterapeut,
- nutriční terapeut se zkušeností s poruchami příjmu potravy,
- specializovaná centra, jako je Anabell nebo Chuť žiť.
Tento text slouží jako základní orientace v problematice a nenahrazuje odbornou diagnostiku. Čím dříve je porucha zachycena, tím větší je šance na včasnou a účinnou pomoc.
