Poruchy příjmu potravy (PPP)

Příznaky poruch příjmu potravy a role nutričního poradenství

Nutriční poradenství je důležitou součástí komplexní léčby poruch příjmu potravy. Potřebná je dlouhodobá a intenzivní pomoc pro klienty s poruchami příjmu potravy, ale i pro klienty s narušeným vztahem k jídlu či vlastnímu tělu. Riziková je i opakovaná historie diet, příliš restriktivní stravování nebo silné výčitky po jídle.

Jak může pomoci nutriční poradenství a specializovaná centra

Pokud máte podezření, že váš blízký trpí poruchou příjmu potravy, neváhejte se spojit s centrem Anabell či slovenskou platformou Chuť žiť. Klienti trpící PPP často navštěvují jedno z těchto center a zároveň využívají služby nutričního terapeuta v místě bydliště.

V případě ukončené hospitalizace kvůli poruše příjmu potravy bývá dohled nutričního terapeuta často podmínkou ambulantní péče – stejně jako pravidelná péče psychiatra, psychologa a v neposlední řadě obvodního lékaře. Terapie poruchy příjmu potravy si vždy vyžaduje multidisciplinární přístup.

Na obou uvedených odkazech lze najít mnoho výborných materiálů, webinářů a praktických informací, které mohou pomoci i v samotných začátcích léčby – jak klientům, tak jejich rodinám.

Typické znaky jednotlivých poruch příjmu potravy

Níže najdete přehled typických příznaků tří nejčastějších poruch příjmu potravy: mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovitého přejídání. Text slouží jako orientační vodítko – nenahrazuje odbornou diagnózu.

Mentální anorexie (MA): typické příznaky a projevy

Typické pro mentální anorexii je výrazné omezování energetického příjmu, které vede k významnému úbytku tělesné hmotnosti – s ohledem na věk, pohlaví, fyzické zdraví a celkovou zdravotní anamnézu. V raných fázích onemocnění ale nemusí být podvýživa ještě přítomná, proto je důležité sledovat i jiné příznaky pro včasný záchyt onemocnění.

Onemocnění se vyznačuje strachem z přibývání na váze a z obezity, stejně jako silnou snahou o snížení a udržení nízké tělesné hmotnosti – a to i přesto, že osoba již má výrazně nízkou hmotnost.

Dalším znakem je zkreslené vnímání sebe sama – jak člověk vypadá a kolik váží. Osoba trpící mentální anorexií často hodnotí svou vlastní hodnotu podle schopnosti kontrolovat svůj jídelníček a hmotnost.

Silně přítomný je pocit méněcennosti, nedostatečnosti a dokonce odporu k vlastní osobě. Přetrvává neschopnost uvědomit si závažnost svého zdravotního stavu a rizika spojená s nízkou hmotností.

Mentální bulimie: epizody přejídání a kompenzační chování

U mentální bulimie dochází k opakovaným epizodám záchvatovitého přejídání. Záchvat přejídání se vyznačuje tím, že během krátké doby (do 2 hodin) je snědeno velké množství jídla, které by většina lidí za daných okolností nezkonzumovala. Během epizody je přítomný pocit ztráty kontroly nad jídlem (pocit, že nedokážu ovlivnit, kolik a co sním).

V rámci snahy zabránit nárůstu hmotnosti se objevují opakované nezdravé kompenzační vzorce chování. Tyto kompenzační mechanismy mohou mít buď restriktivní, nebo purgativní charakter – typicky:

• nadměrné cvičení,
• hladovění,
• zvracení,
• užívání laxativ a diuretik.

Záchvaty přejídání i kompenzační mechanismy se obvykle opakují minimálně jednou týdně po dobu tří měsíců.

Mentální bulimie stojí jako samostatná diagnóza – nejde o „purgativní fázi“ mentální anorexie. Hmotnost zde není rozhodujícím ukazatelem: většina lidí s touto diagnózou má hmotnost ve zdravém rozmezí, případně je přítomná nadváha.

Záchvatovité přejídání: spojení jídla a emocí

Při záchvatovitém přejídání jsou přítomny opakované epizody záchvatovitého jedení. Záchvat se vyznačuje tím, že během krátké doby (do 2 hodin) je snědeno velké množství jídla, které by většina lidí za daných okolností v tomto čase nesnědla. Zároveň je přítomná ztráta kontroly nad jídlem (pocit, že nelze ovlivnit, kolik a co se sní).

Epizody záchvatovitého přejídání se shodují s třemi nebo více následujícími body:

1. jídlo se konzumuje rychleji, než je obvyklé,
2. člověk jí, dokud se necítí nepříjemně a nezvladatelně plný,
3. osoba sní velké množství jídla i přes pocit nasycení (nebo bez pocitu hladu),
4. záchvat probíhá o samotě, především kvůli pocitu studu z množství snědeného jídla,
5. po záchvatu přicházejí pocity odporu a znechucení vůči sobě samému, silné výčitky a deprese.

Záchvat přejídání je často vyvolaný výrazným psychickým neklidem a negativními emocemi. K takovýmto epizodám dochází minimálně jednou týdně v průběhu tří měsíců.

Na rozdíl od mentální bulimie nejsou tyto epizody spojené s kompenzačním chováním (zvracení, hladovění, nadměrné cvičení apod.) a nevyskytují se výlučně během trvání onemocnění mentální anorexie či mentální bulimie.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Pokud se v popisech výše poznáváte vy nebo váš blízký, je vhodné neodkládat kontakt s odborníkem. Prvním krokem může být:

• praktický lékař nebo pediatr,
• psycholog či psychoterapeut,
• nutriční terapeut se zkušeností s poruchami příjmu potravy,
• specializovaná centra, jako je Anabell nebo Chuť žiť.

Tento text slouží jako základní orientace v problematice a nenahrazuje odbornou diagnostiku. Čím dříve je porucha zachycena, tím větší je šance na včasnou a účinnou pomoc.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi bulimií a záchvatovitým přejídáním?

U obou se opakují záchvaty přejídání se ztrátou kontroly nad jídlem. U mentální bulimie po nich následuje kompenzační chování (zvracení, hladovění, nadměrné cvičení, projímadla), u záchvatovitého přejídání ne. Podrobněji ho popisuje článek Záchvatovité přejídání není selhání vůle.

Musí mít člověk s poruchou příjmu potravy nízkou váhu?

Ne. V raných fázích mentální anorexie podvýživa ještě nemusí být přítomná a většina lidí s bulimií má hmotnost ve zdravém rozmezí, případně nadváhu. Váha proto není spolehlivým ukazatelem.

Co dělat, když se v popisu poznávám?

Neodkládejte kontakt s odborníkem – praktickým lékařem, psychologem nebo nutričním terapeutem se zkušeností s poruchami příjmu potravy. Text slouží jen pro orientaci, diagnózu stanoví odborník. V akutní psychické krizi volejte nonstop Linku první psychické pomoci 116 123 (otevře se v novém okně), děti a studenti Linku bezpečí 116 111 (otevře se v novém okně).

Kolik to stojí a jak se objednat

Konzultace probíhá osobně v poradně v Hodoníně, nebo online přes videohovor. Termín si vyberete sami tlačítkem u zvolené konzultace.

Osobně v Hodoníně

Online

Na konzultace přispívají některé zdravotní pojišťovny (OZP, ZPMV, ČPZP, RBP). Výši příspěvků najdete na ceníku.