Návrat k normálnímu stravování po PPP: Jak zvládnout strach z jídla a nárůstu váhy

Slovo „zotavení“ (anglicky recovery) zní zvenčí velmi pozitivně a nadějně. Pokud ale právě procházíte léčbou poruchy příjmu potravy (PPP), víte, že realita je často plná slz, paniky a vyčerpání. Návrat k normálnímu stravování je totiž jedním z nejtěžších kroků celé léčby.

Představa, že máte sníst větší porci, přidat přílohu nebo zařadit potravinu, které jste se měsíce či roky vyhýbali, vyvolává paralyzující strach. A nad tím vším visí ten největší strašák: „Co když přiberu a ztratím kontrolu?“

Chci vás hned na začátku uklidnit. Strach z jídla i z přibírání je naprosto normální součástí léčby. Není znamením, že selháváte – naopak dokazuje, že se skutečně posouváte dopředu a čelíte své nemoci.

Proč je strach z jídla tak velký?

Strach z jídla při PPP není „rozmar“. Nemoc v průběhu času doslova přeprogramovala váš mozek: z jídla, které má být zdrojem energie a radosti, se stala falešná hrozba. Mozek pak na talíř těstovin reaguje podobně, jako byste stáli tváří v tvář divokému zvířeti – spustí poplašný systém, vyplaví stresové hormony a vyvolá úzkost.

Při léčbě se proto učíme tento poplašný systém postupně vypínat. Cestou je přesvědčit mozek, že jídlo je bezpečné – a to vyžaduje čas, trpělivost a opakovanou zkušenost.

Proč tělo potřebuje přibrat

Pokud vaše tělo kvůli nemoci ztratilo svalovou hmotu, tukovou tkáň a vnitřní zásoby energie, je nárůst hmotnosti nevyhnutelnou – a žádoucí – součástí uzdravení. Nejde jen o to „přibrat tuk“. Tělo potřebuje energii na obnovu vnitřních orgánů, hormonálního systému (včetně návratu menstruace), funkce mozku a na opravu svalů, včetně srdečního.

Důležité: pokud jste výrazně podvyživení nebo jste dlouho jedli velmi málo, musí návrat ke stravě probíhat pod lékařským dohledem. Při příliš rychlém zvýšení příjmu hrozí tzv. refeeding syndrom – nebezpečný rozvrat minerálů v krvi, který může ohrozit srdce. Proto se dávky jídla zvyšují postupně podle plánu a s kontrolami u lékaře; někdy je nejbezpečnější cestou krátký pobyt v nemocnici – a to není selhání.

Z praxe mé nutriční poradny

Ve své poradně často vídám klienty, kteří chtějí být zdraví, chtějí zpátky svou energii a radost ze života, ale zároveň mě prosí: „Můžeme to udělat tak, abych už nic nepřibrala?“

Rozumím té touze mít proces pod kontrolou. Klientům ale vysvětluji, že tělo se nedá oklamat: nemůžeme se uzdravit, pokud tělu nedáme dostatek stavebního materiálu. Pracujeme proto společně na tom, aby byl nárůst energie postupný a zvládnutelný. Nastavujeme tzv. bezpečný stravovací plán a krok za krokem rozšiřujeme repertoár potravin – tak, aby to klient psychicky zvládl a jeho tělo zároveň dostalo přesně to, co potřebuje k regeneraci.

3 kroky, které pomáhají na začátku zotavení

Návrat k normálnímu jídlu je proces. Tyto tři pilíře vám mohou na začátku pomoci:

1. Jezte „mechanicky“ – podle plánu, ne podle hladu. Během PPP se signály hladu a sytosti rozladí a teď se na ně nemůžete spolehnout – často necítíte hlad vůbec, nebo naopak cítíte obrovskou plnost po pár soustech. Jezte proto podle hodin a předem domluveného plánu (obvykle 5–6 jídel denně), bez ohledu na to, jestli máte hlad. Jídlo berte jako lék, který je potřeba si vzít.
2. Odložte váhu a zrcadla. Každodenní sledování čísel vaši úzkost jen prohloubí. Hmotnost navíc na začátku návratu ke stravě často kolísá kvůli zadržování vody, ne kvůli tuku. Váhu schovejte a vážení nechte na svém léčebném týmu – klidně i „naslepo“, bez toho, abyste číslo viděli. Sledujte raději, jak se cítíte: máte víc energie? Je vám tepleji? Spíte lépe? To jsou skutečné ukazatele pokroku.
3. Vracejte obávané potraviny postupně. Udělejte si seznam potravin, ze kterých máte strach (anglicky fear foods), a seřaďte je od nejméně děsivých po nejtěžší. Začněte těmi jednoduššími a postupně je zařazujte do jídelníčku – ideálně s podporou svého nutričního terapeuta nebo psychologa. Každé snězení „zakázané“ potraviny bez následné kompenzace oslabuje sílu nemoci.

Kdy vyhledat pomoc

Okamžitě kontaktujte lékaře, pokud máte závratě nebo mdloby, bušení či nepravidelný tep, otoky, silnou slabost nebo zmatenost – zvlášť v prvních týdnech po zvýšení příjmu jídla. Na zotavení se podílí celý tým: lékař, psycholog i nutriční terapeut. Jak spolupráce vypadá, popisuji v článku o roli nutriční terapeutky a psycholožky. Podporu pro pacienty i rodiče nabízí také Centrum Anabell.

Pokud máte myšlenky na sebepoškození, zavolejte Linku první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma). Pro děti, dospívající a studenty je tu Linka bezpečí 116 111.

Časté otázky

Musím během zotavení přibrat?

Pokud vás nemoc připravila o váhu, svaly a zásoby energie, pak ano – nárůst hmotnosti je součástí uzdravení. Kolik a jak rychle, se vždy řeší individuálně.

Co když nemám vůbec hlad?

To je při zotavení běžné – signály hladu se obnovují až s pravidelným jídlem. Proto se jí podle plánu a hodin, ne podle chuti.

Jak dlouho návrat k normálnímu jídlu trvá?

Je to individuální – obvykle měsíce, ne týdny. Pomáhá trpělivost, pravidelné kontroly a to, že na to nejste sami.

Nemusíte na to být sami

Léčba poruchy příjmu potravy je náročná cesta a obrovskou roli v ní hraje psychologická podpora. Stejně důležitá je ale i odborná nutriční péče.

Jsem tu pro vás, abych vám pomohla bezpečně projít nutriční částí léčby. Pomohu vám sestavit reálný stravovací plán, dodám vám odvahu při zavádění nových potravin a vysvětlím, co se s vaším tělem děje, abyste se nemuseli bát. Vše probíhá v klidném a bezpečném prostředí bez odsuzování; měření složení těla u citlivých klientů vynechávám.

Dovolte si znovu žít naplno, nejen přežívat. Více o tom, jak pomáhám, najdete na stránce nutriční terapie poruch příjmu potravy.